Co stanoví český zákon o majetkových vztazích manželů? Společné jmění manželů, manželské majetkové dohody a některé rozdíly s italským zákonem.
Podobně jako v italském,tak i v českém právním řádě, občanský zákon stanoví společné jmění manželů.
Společné jmění manželů vzniká ipso iure a tvoří je majetek nabytý každým manželem za trvání manželství, s mnoha výjimkami. Mezi významné výjimky patří majetek získaný dědictvím nebo darem a majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela. Dále do SJM nespadají věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jednoho manžela (tzv. „osobní majetek“) a některé věci vydané na základě dekretů o restituci (zejména jedná se o nemovitosti, které byly konfiskovány během socialistické éry). Co se týče tzv. hlediska dynamického SJM, česká judikatura ujasnila, že jestliže kupní cena zakoupené věci byla zaplacena z výlučných prostředků jednoho z manželů, avšak kupujícími byli oba manželé a oba při uzavření kupní smlouvy projevili vůli nabýt kupovanou věc do SJM, pak se tato věc stala předmětem jejich SJM (Nejvyšší soud ČR, 22 Cdo 1568/98). Nově Nejvyšší soud České Republiky rozhodl, že pouhá skutečnost, že na účtu u peněžního ústavu jsou uloženy i prostředky ve společném jmění manželů, neopravňuje manžela majitele účtu k nakládání s prostředky na tomto účtu, jestli to oprávnění nevyplývá z příslušné smlouvy s bankou (Nejvyšší soudu ČR,. 22 Cdo 2793/2006, ze dne 8. 1. 2008).
Avšak SJM se netýká jenom výše uvedeného nabývání majetku. Do pasivní části SJM spadají také závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrem manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Závazky, které tvoří SJM, plní oba manžele společně a nerozdílně (podle pravidla tzv. pasivní solidarity).
Právo užívání a povinnost údržby SJM stanoví zákon pro oba manželé. Obvyklou správu vykonává každý z manželů samostatně, v ostatních záležitostech je potřeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný.
Poté, kdy SJM vznikne, český zákon připouští možnosti ho změnit prostřednictvím manželských majetkových dohod. Rozsah těchto dohod může způsobit i podstatnou neúčinnost SJM. Tedy manželé můžou vyloučit některý majetek ze SJM nebo stanovit jiné pravidla u správy svého budoucího společné jmění. To zákon připouští za formální předpokladu, že příslušná dohoda bude mít formu notářského zápisu.
Přestože rozdíl mezi generální strukturou a zásady určující SJM v italském a českém právu není významný, italským čtenářům je důležité podotknout, že do českého SJM automaticky spadají příjmy z činnosti manželů, přičemž italský zákon umožňuje manželům tyto příjmy dobrovolně užívat a pouze stanoví, že spadají do SJM ke dni jeho zániku, jestli nebyly do té doby úplně využity.
Massimiliano Pastore