Nový trestní zákoník

Ministerstvo Spravedlnosti podporuje reformu, kterou české trestní právo opět přijímá formální pojetí trestného činu. Návrat k tzv. „tunelářskému paragrafu“.

V Poslanecké sněmovně pokračuje legislativní proces pro přijetí návrhu nového trestního zákoníku, přičemž diskuse o něm probíhá v zemi již druhým rokem. Na rozdíl od rekodifikace občanského a obchodního práva, veřejná diskuse o novém trestním zákoníku je vzrušená,ale není se čemu divit, vzhledem k postavení, které trestní zákoník má v národním povědomí. Již několik století trestní zákoník symbolizuje jak právo a spravedlnosti, tak demokratické svobody.

Platný trestní zákoník České republiky pochází z 1961. Byl tudíž navrhován v úplně odlišném historickém a politickém kontextu. I přes početné a podstatné změny, které od začátku devadesátých let transformovali tento zákoník, jeho koncepce zůstává poznamenána socialistickou ideologií. Jako příklad postačuje zákonná definice trestního činu dle ustanovení § 3 zákoníku, ve které je částečné zakotven materiální pojetí trestního činu. Toto pojetí bylo v minulosti používáno totalitárními režimy a umožňuje, že trestní čin je vymezen s odkazem na stupeň nebezpečnosti pro společnost, kromě výslovného porušení příslušného ustanovení trestního zákona (formální pojetí trestního činu).

V obecně rovině návrat k formálnímu pojetí a současně opuštění materiálně-formálního pojetí se můžou uvést jako nejdůležitější změny navrhované novým trestním zákoníkem. Prostřednictvím těchto změn zaujme české trestní právo stejné postavení vůči moderním trestním zákonům jiných evropských zemí.

Pro podnikatele je tu možné stručně zmínit debatu ohledně tzv. „tunelářského paragrafu“ – tj. skutková podstata, která je podle autora tohoto článku na pomezí trestního činu „nespravedlivé podnikatelské komunikace“ a „majetkové nevěrnosti“. Vypuštění „tunelářského paragrafu“ z návrhu nového trestního zákoníku způsobilo odmítnutí reformy Parlamentem v roce 2006. Na základě tohoto ustanovení platného trestního zákoníku může být potrestán odnětím svobody až na tři léta společník, podnikatel, člen orgánu (a dále pracovník a účastník na podnikání) dvou nebo více podniku nebo organizací se stejným nebo podobným předmětem činnosti, který v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z těchto podniků.

Jde o velmi široce formulovaný ohrožující trestný čin, na základě něhož může být jednatel (či jiná osoba uvedená v prvním odstavce citovaného paragrafu) odsouzen, i když jeho jednání nezpůsobilo žádnou škodu společnosti. Ačkoli významní činitele z řad justice a advokacie kritizovali toto ustanovení, veřejné mínění obhajuje zachování předmětného paragrafu v novém trestním zákoníku. Toto ustanovení veřejnost považuje za důležité pro ochranu před tzv. „tunelováním“, které v devadesátých let dosahovalo v České republice kritických rozměrů.

Návrh nového trestního zákoníku je možné stáhnout z webových stránek Ministerstva spravedlnosti, které umožňuje občanům zasílat e-mailem připomínky věcného charakteru.

Massimiliano Pastore