Novela zákon o obecně prospěšných společnostech a vzdálenější budoucnost

Protože k 1. lednu 2011 nabyl účinnosti zákon č. 231/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, připravila Advokátní kancelář Smed Jorgensen Attorneys at Law toto pojednání týkající se především novinek v právní úpravě obecně prospěšných společností (dále jen „OPS") provedených Novelou a dále výhledu změn týkajících se OPS v souvislosti s předpokládaným přijetím nového občanského zákoníku, jehož přijetí bude v roce 2011 projednávat Parlament České republiky.

1. Prameny

Při zpracovávání tohoto pojednání jsme vycházeli zejména z níže uvedených pramenů:

-          zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPS");

-          zákon č. 231/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Novela");

-          zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník");

-          zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník");

-          zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky (dále jen „zákon o majetku ČR")

-          důvodová zpráva k Novele (dále jen „Důvodová zpráva"),

jakož i dalších relevantních právních předpisů a odborné literatury.

2. Obecná charakteristika OPS

Obecně prospěšná společnost je hybridní právnickou osobou stojící na pomezí osobní a majetkové obchodní společnosti, která bývá založena na základě soukromého práva. Není však svou povahou ani jednou z nich, přestože převažujícím znakem je věcný substrát, pročež má nejblíže k nadacím, ale není možné ji jednoznačně k nadacím zařadit z důvodu některých vlastností, které mají ryze osobní obchodní společnosti. Obecně lez říci, že OPS je právnickou osobou neziskovou, což znamená, že je založená primárně za účelem poskytování obecně prospěšných služeb, nikoliv za účelem generování zisku. To však nevylučuje tvorbu zisku jako vedlejšího efektu. OPS může být nestátní neziskovou organizací, nebo neziskovou organizací založenou Českou republikou, jelikož to předpokládá v ustanovení § 3 ZOPS a zákon o majetku ČR připouští účast státu (České republiky) při zakládání OPS.

Jelikož je OPS právnickou osobou, musí naplňovat základní znaky právnické osoby podle občanského zákoníku (§18 až § 21). ZOPS pak, jako zvláštní zákon (lex specialis) k občanskému zákoníku, stanoví v § 2 ještě další pojmové znaky této právnické osoby, kterými jsou:

-          poskytování obecně prospěšných služeb veřejnosti, za předem stanovených a pro všechny uživatele za stejných podmínek;

-          její hospodářský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejich orgánů nebo zaměstnanců, a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla OPS založena; a

-          název OPS musí obsahovat označení „obecně prospěšná společnost" nebo zkratku „o.p.s.".

OPS může působit ve všech oblastech společenského života a podle kvantitativního průzkumu na kompletním univerzu OPS v České republice (dále jen „Průzkum"), který v listopadu 2002 provedla agentura Market Vision na reprezentativním vzorku 645 OPS, až 53% z nich, bylo založeno za účelem vzdělávání. V sociální oblasti působilo 27% OPS a zaměření na volnočasové aktivity dětí a mládeže prezentovalo 23%. Až pak následovali další oblasti aktivit: kultura, servisní organizace, ekologie a životní prostředí, volnočasové aktivity dospělých, regionální a komunitní rozvoj, zdravotnictví, sport a rekreace, ochrana památek, lidská práva a jiné.

Podle Průzkumu nejvíce OPS působilo v Praze (159), následoval Jihomoravský kraj (100) a Moravskoslezský kraj (61). OPS byly naopak nejvzácnější v Kraji Vysočina, kde jich na konci roku 2002 působilo pouze 16. Jejich celkový počet představoval v prosinci 2002 celkem 676 OPS. V červnu 2010 podle údajů Českého statistického úřadu v České republice působilo 1888 OPS.

3. Právní úprava OPS

3.1. Současná právní úprava

OPS byla jako nová forma právnické osoby začleněna do českého právního řádu spolu s účinností ZOPS 1.1.1996. Samotný ZOPS měl původně zastřešovat všechny neziskové organizace. Schválený zákon nakonec definoval novou formu právnické osoby a sliboval podrobnou úpravu tohoto nového typu právnické osoby, která v našem právním řádu chyběla, ačkoliv jí předválečná legislativa Československé republiky znala.

Právní úprava je v současné době obsažena zejména v ZOPS, který prošel několika novelizacemi. Až do poslední novelizace ZOPS Novelou, šlo o novelizace spíše technického a nikoliv zásadního charakteru. Obecný rámec OPS jako právnické osoby stanoví občanský zákoník s tím, že sám občanský zákoník nebo ZOPS v některých případech odkazuje na obchodní zákoník.

3.2. Budoucí možná právní úprava

V součastné době probíhá připomínkové řízení návrhu nového občanského zákoníku. Předpokládá se, že nový občanský zákoník zahrne i materii OPS. Došlo by proto ke zrušení ZOPS. OPS jako druh právnické osoby by se už nově nezřizoval. Nová úprava základního kodexu soukromého práva kromě podrobnější úpravy právnických osob slibuje mimo jiné i udělování statusu veřejné prospěšnosti. Ten by měl být do budoucna po splnění zákonných podmínek přidělován jakémukoliv typu právnické osoby, kterými podle § 145 navrhovaného znění nového občanského zákoníku budou:

-          právnická osoba sleduje dosažení obecného blaha jako svůj veřejně prospěšný cíl;

-          vykonává veřejně prospěšné činnosti nebo poskytuje veřejně prospěšnou podporu za předem určených a rovných podmínek;

-          má povinnost používat zisk po zdanění alespoň ze dvou třetin v souladu se zakladatelským právním jednáním pro výkon veřejně prospěšné činnosti, nebo poskytování veřejně prospěšné podpory, pro něž je ustavena; a

-          má právo, aby jí byl do veřejného rejstříku zapsán status veřejné prospěšnosti.

4. Novela

4.1. Cíle novelizace

Výše popsaný předpokládaný vývoj dle nového občanského zákoníku je zatím ještě ve formě návrhu. Novela se však mezičasem stala realitou.

Podle Důvodové zprávy si Novela klade za cíl odstranit ze ZOPS nedostatky, které ztěžovali fungování OPS. Neobsahuje však žádnou významnou úpravu, která by zásadně měnila principy, na kterých ZOPS stojí. Záměrem vládní iniciativy bylo zejména přiblížit OPS z pohledu statutárního orgánu směrem k obchodním společnostem. Často ne příliš dobře fungující spolupráce ředitele a správní rady OPS byla slabinou jejich fungování. Novela má zvýšit flexibilitu řízení a rozhodování uvnitř OPS a transparentnost OPS navenek. Kromě vymezení pravomocí mezi orgány OPS Novela přinesla změny i v dalších oblastech, které rozebereme níže.

4.2. Postup při schvalování Novely a její základní charakteristika

Práce na Novele byly zahájeny ještě v roce 2007 a vláda ji schválila v roce 2009. V poslanecké sněmovně se Novela zdržela 10 měsíců a byla schválena na poslední předvolební schůzi v květnu 2010. Prezident ji podepsal 28. června 2010. Účinnosti nabyla 1. ledna 2011.

5. Nejvýznamnější změny provedené Novelou

5.1. Ředitel, jako statutární orgán

Podle § 9a ZOPS je statutárním orgánem OPS ředitel. Ředitel řídí činnost OPS a jedná jejím jménem. Jmenuje a odvolává ho správní rada, která tak již nevykonává funkci kolektivního statutárního orgánu. Ředitelem může jím být pouze fyzická osoba, která je bezúhonná a má způsobilost k právním úkonům. Ředitel nemůže být členem správní rady ani dozorčí rady. Je však oprávněn účastnit se jednání obou rad s poradním hlasem. Funkci vykonává ve smluvním poměru k OPS.

Před přijetím Novely ředitel jednal za OPS navenek pouze jako zmocněný zástupce. To znamenalo jeho nižší míru odpovědnosti a tím ohrožení právní jistoty třetích osob, které s OPS vstupovaly do právních vztahů. Novela řediteli OPS stanovila povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře s odpovědností za škodu způsobenou nedodržením této povinnosti.

5.2. Nová koncepce správní rady

Novela dále představuje změny ve fungování správní rady OPS. Správní rada může mít nově neomezený počet členů dělitelný třemi. Nově také není zákonem vyloučena možnost opětovného členství ve správní radě. Předcházející režim pouze dvou po sobě následujících tříletých funkčních období s povinným přerušením na jeden rok se v aplikační praxi ukázal jako nepraktický. Vedl k situacím, kdy se po uplynutí dvou funkčních obdobích pouze formálně vyměnili členové správní a dozorčí rady. Novela zrušila dosavadní rotaci členů správní rady, která působila v praxi značné potíže, protože často docházelo k nejasnostem stran okamžiku ukončení funkčního období jednotlivých členů. Po novelizaci ZOPS v něm rovněž nenajdeme ustanovení o prvním jmenování členů správní rady zakladatelem OPS. Bylo tak zrušeno losování jmen jedné třetiny první správní rady jmenovaných zakladatelem, kterým funkční období končilo po roce a jedné třetiny jmen členů správní rady, jejichž funkční období končilo po dvou letech.

I nadále je členství v správní radě neslučitelné s členstvím v dozorčí radě téže OPS. Nově je upravená odpovědnost z výkonu funkce člena správní rady OPS obdobně jako u ředitele OPS. Členové správní rady jsou nyní povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž zveřejnění by mohlo způsobit OPS škodu. V případě pochybností, zda člen správní rady jednal s péčí řádného hospodáře je prokázání této skutečnosti na členovi správní rady (nese důkazní břemeno). Ti členové správní rady, kteří společně způsobili OPS porušením svých povinností při výkonu funkce škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně.

V pracovněprávním vztahu k OPS může být nově nanejvýš jedna třetina členů správní rady. Na uvolněná místa členů správní rady jsou podle nové právní úpravy nejpozději do 60 dnů jmenováni, případně způsobem stanoveným v zakládací listině ustanoveni noví členové. Po marném uplynutí této lhůty jmenuje nové členy správní rada na návrh člena správní rady nebo na návrh dozorčí rady nebo osoby, která osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu soud.

Novela zrušila ustanovení ZOPS o tom, že správní rada má ze zákona povinnost zasedat nejméně dvakrát ročně.

5.3. Změny v dozorčí radě

OPS zřizuje jako svůj kontrolní orgán dozorčí radu. S účinností Novely se dozorčí rady stala povinně zřizovaným orgánem OPS. Do 31.12.2010 se nyní obecná povinnost zřizovat dozorčí radu vztahovala pouze na OPS, do jejíž majetku byl vložen majetek státu, obce nebo OPS, která užívala nemovitý majetek státu nebo obce, popřípadě OPS, která podle zvláštních právních předpisů účtovala v soustavě podvojného účetnictví.

Minimální počet tří členů dozorčí rady zůstal zachován. Maximální horní hranice podle nové právní úpravy již není stanovena. Celkový počet členů dozorčí rady však musí být dělitelný třemi. Pokud jde o otázku jmenování členů dozorčí rady, která ve starší úpravě chyběla, nově je jmenuje zakladatel, nestanoví-li zakládací listina jinak.

Už na základě původní právní úpravy měla dozorčí rada povinnost upozorňovat správní radu na porušování právních předpisů, ustanovení zakládací listiny nebo statutu, na nehospodárné postupy, popřípadě na další nedostatky v činnosti OPS. Novela stanovuje, že mimo správní rady upozorňuje dozorčí rada také ředitele OPS a dále je dozorčí rada oprávněna stanovit řediteli nebo správní radě lhůtu ke zjednání nápravy. Nebude-li náprava zjednána, dozorčí rada neprodleně informuje o zjištěných nedostatcích zakladatele.

5.4. Odměňování členů orgánů

Novelizace přinesla zásadní změnu, co se postavení některých orgánů týče. Ředitel OPS je nyní statutárním orgánem a svou funkci vykonává v pracovním poměru.

Zásadní novinkou je nově upravená možnost odměňování členů správní a dozorčí rady, protože Novelou došlo ke zrušení zákazu odměňování za výkon těchto funkcí. O případných odměnách může rozhodnout zakladatel OPS v zakládací listině, nebo zakladatelé OPS v zakládací smlouvě. Součastně je již možné, aby maximálně jedna třetina členů správní nebo dozorčí rady byla také v pracovním poměru s OPS. V tomto případě se i na ně vztahuje úprava o odměně za práci podle předpisů pracovního práva.

5.5. Likvidace OPS a posílení pozice státu a kraje

Podle Novely se likvidační zůstatek vrací zakladateli, pokud byla zakladatelem Česká republika nebo kraj. V případě jiných zakladatelů nabídne likvidátor zůstatek k převodu obci, ve které OPS v likvidaci sídlí, není-li v zakládací listině stanoveno, že se likvidační zůstatek převádí na jinou OPS nebo nerozhodla-li správní rada jinak. Nebude tak již docházet ke specifickému způsobu odstátnění majetku, kdy byl likvidační zůstatek bez ohledu na zakladatele nabízen k převodu obcím. Nově je možné převádět likvidační zůstatek pouze bezúplatně, čímž se zrušila původní úprava, podle které bylo dovoleno převádět likvidační zůstatek i úplatně, což nabízelo možnost zneužití majetku původně určeného k poskytování obecně prospěšných služeb.

5.6. Zánik či smrt jediného zakladatele

V předcházející právní úpravě chyběla procedurální ustanovení týkající se zániku či smrti jediného zakladatele. Zákon sice počítal s přechodem práv a povinností na jinou osobu, tímto ustanovením však ani zdaleka otázku právního nástupnictví zakladatele OPS nevyčerpal. Proto Novela stanoví, že v případě zániku jediného zakladatele bez právního nástupce, nebo v případě smrti jediného zakladatele, rozhodne správní rada do šesti měsíců ode dne, kdy se o zániku nebo smrti zakladatele dozví, o přechodu práv a povinností zakladatele stanovených tímto zákonem na jinou osobu, nestanoví-li zakládací listina jinak. S přechodem práv musí vyslovit předchozí souhlas dozorčí rada. Nerozhodne-li správní rada ve lhůtě šesti měsíců od přechodu práv a povinností zakladatele na jinou osobu, rozhodne na návrh člena dozorčí rady OPS anebo osoby, která osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu soud. Osoba, na kterou přechází práva a povinnosti zakladatele, musí také s tímto přechodem vyslovit souhlas.

5.7. Hospodaření OPS

5.7.1.Hospodaření s majetkem OPS

Podle § 5 ZOPS správní rada OPS dbá na zachování účelu, pro který byla společnost založena, a na řádné hospodaření s jejím majetkem. K některým úkonům v rámci hospodaření OPS je nutný předchozí souhlas správní rady v písemné formě. Jedná se zejména o nabývání, zcizování, nebo zatěžování nemovitostí, nabývání nebo zcizování movitých věcí, zakládání jiné právnické osoby a vkládání peněžitého nebo nepeněžitého majetku do této právnické osoby. Správní rada nevydá předchozí písemný souhlas k takovým právním úkonům, jestliže by jím bylo ohroženo plnění úkolů OPS, nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění úkolů a cílů stanovených zakládací listinou. Jestliže správní rada s právními úkony podle § 13 odst. 1 ZOPS vysloví předběžný souhlas, musí ho do sedmi dnů od jeho vydání oznámit řediteli OPS a dozorčí radě. Je-li zakladatelem OPS Česká republika nebo kraj, je správní rada povinna oznámit vydání takového souhlasu rovněž zakladateli. I přes případný neposkytnutý souhlas jsou výše zmiňované právní úkony platné, pokud se zakladatel, správní rada nebo ten, kdo je takovým úkonem dotčen, jejich neplatnosti nedovolá.

Pro ochranu majetku, který do OPS vkládá Česká republika, kraj nebo obec je stanovena možnost vyloučení zcizení nebo zatížení nejen majetku vloženého do OPS při jejím založení. To se týká i majetku darovaného zakladatelem kdykoliv během existence OPS.

Novelou byla zrušena možnost ucházet se o veřejné dotace na jeden projekt nebo jednu činnost pouze z jednoho zdroje. Základním předpokladem pro financování činnosti OPS se tedy stala vícezdrojovost.

5.7.2. Účetnictví a výroční zpráva

Podle § 20 ZOPS, statutární orgán (ředitel) zabezpečuje vypracování a zveřejnění výroční zprávy, v termínu, který stanoví správní rada, nejpozději však do šesti měsíců po skončení účetního období. Tato povinnost není pro OPS ničím novým. Co Novela mění, jsou podmínky uveřejnění výroční zprávy. OPS je nadále povinná uložit výroční zprávu do 30 dnů od jejího schválení správní radou do sbírky listin. V zakládací listině nebo v statutu OPS může být stanoven další způsob zveřejňování výroční zprávy. Výroční zpráva musí kromě náležitostí stanovených zákonem upravujícím účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění) obsahovat kromě jiného i informace o činnostech OPS uskutečněných v účetním období, o lidských zdrojích, o vývoji a stavu OPS a o stavu majetku OPS atd.

6. Přechodná ustanovení

Pod označením „Přechodná ustanovení" nacházíme prováděcí ustanovení Novely, které jsou návodem jak postupovat v případech, kdy se OPS založená před účinností Novely, musí přizpůsobit nové právní úpravě. Jde celkově o čtyři úpravy:

a)        v případě, že OPS vznikla před dnem nabytí účinnosti Novely, tedy před 1.1.2011, má zakladatel povinnost uvést zakládací listinu OPS do souladu s novelizovaným ZOPS. V případě, že zakladatel není, tato povinnost přechází na správní radu. Správní rada OPS vzniklé před dnem nabytí účinnosti Novely má zároveň povinnost uvést statut OPS, byl-li vydán, do souladu s Novelou. To vše nejpozději do 30.6.2011;

b)       v případě, že OPS nemá ke dni nabytí účinnosti Novely ustanovenou funkci ředitele, ustanoví ho správní rada a to nejpozději do 30.6.2011. Do doby ustanovení ředitele OPS vykonává pravomoci statutárního orgánu OPS správní rada;

c)        ředitel OPS jmenovaný do funkce přede dnem nabytí účinnosti Novely se stává dnem 1.1.2011 statutárním orgánem OPS; a

d)       pro vyhotovení a zveřejnění výroční zprávy OPS za účetní období do dne nabytí účinnosti Novely se použije znění ZOPS účinného do 31.12.2010.

7. Závěr

Na základě výše uvedeného lze předpokládat dopady Novely v aplikační praxi. Ty můžou být s největší pravděpodobností dvojího charakteru:

 

a)      pozitivní: větší flexibilita ředitele a tím i celého fungování OPS, vyšší stupeň odpovědnosti ředitele a správní rady OPS stanovením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, jasnější vymezení pravomocí orgánů OPS, odstranění formální a nepřehledné rotace členů správní rady, větší ochrana finančních prostředků vložených do OPS obcí, dobrovolným svazkem obcí, krajem nebo Českou republikou,

b)      negativní: v zájmu zakladatelů anebo zakladatele OPS by měl výběr osob do orgánů OPS podléhat přísnějším kritériím.

Na posouzení toho, zda a jak bylo dosaženo cílů nové právní úpravy v oblasti OPS, si budeme muset počkat v delším časovém horizontu, protože se změny, které Novela přinesla, naplno projeví až samotnou aplikační praxi. Ta ovšem začala plynout teprve prvním dnem tohoto roku. Zdali bude čas, aby se tato praxe mohla rozvinout do širších souvislostí a aby mohla přinést poučení, je otázkou. Jak už bylo zmíněno výše, je celkem dobře možné, že po přijetí nového občanského zákoníku jím bude celá matérie upravující OPS absorbována. Hodně bude záviset na tom, kdy a v jaké podobě se tak skutečně stane. Předpokládaná účinnost nového občanského zákoníku je ke dni 1.1.2013. Pak bude široká veřejnost, které se úprava otázek souvisejících s OPS týká, opět stát před tou samou otázkou: „Co nám nová právní úprava přináší?". Odpověď na ní je však v této chvíli daleko za hranicí toho, co dnes můžeme říct, nebo napsat.

 

Smed Jorgensen Attorneys at Law