Oznamujeme všem svým klientům, partnerům a spolupracovníkům, že ve spolupráci s předním expertem na mezinárodní arbitráž v České republice, Mgr. Ondřejem Sekaninou, připravujeme právní kroky proti České republice týkající se přijetí novel zákona č. 185/2006 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů).
Ondřej Sekanina je předním specialistou na mezinárodní arbitráž v České republice. Zkušenosti s touto problematikou nabyl mimo jiné prací na kauzách Saluka Investments proti České republice, Phoenix Action proti České republice a Sergei Paushok a další proti Mongolsku. V současné době zastupuje pana Petera Franze Vöcklinghause v investiční arbitráži proti České republice a poskytuje mnoha dalším klientům poradenství týkající se ochrany investic podle dvoustranných mezinárodních smluv o ochraně investic. Kromě toho Ondřej Sekanina přednáší o problematice investiční arbitráže na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a je také zapsán v sezamu rozhodců Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.
V průběhu minulého roku publikoval Ondřej Sekanina několik odborných článků popisujících možnosti ochrany investorů proti postupu České republiky proti investorům do fotovoltaické energie. Namátkou uvádíme článek publikovaný dne 15. prosince 2010 v Hospodářských novinách s názvem: „Kdo vyhraje fotovoltaickou arbitráž?". Vybranou pasáž si dovolujeme níže ocitovat, abychom nastínili náš názor na celou mediálně známou problematiku.
„Vyšší zdanění tržeb za elektřinu vyrobenou ve fotovoltaických elektrárnách je hotovou věcí. Vlastníci elektráren hledají logicky možnosti, jak se proti srážkové dani bránit. Vlastníci zahraniční a vlastníci čeští, kteří si včas založili holdingové struktury v zahraničí, to mohou zkoušet i v mezinárodní investiční arbitráži. Klíčová otázka zní: Mohou uspět?
Ti informovanější už slyšeli o obdobné investiční kauze AES versus Maďarsko, kde padl rozhodčí nález na konci září roku 2010. V kauze šlo o výkupní ceny elektřiny, i když nikoli z fotovoltaických elektráren, ale z uhelných. Britský investor se dovolával investiční ochrany proti znovuzavedení regulovaných cen elektřiny. Toto opatření bylo reakcí na veřejnou debatu o tom, že zisky výrobců elektřiny v Maďarsku byly příliš vysoké. Rozhodčí tribunál nároky investora zamítl.
Vše nicméně nasvědčuje tomu, že řada investorů do fotovoltaiky v České republice by mohla v arbitráži dopadnout lépe než AES. Česká a maďarská situace se totiž v některých zásadních ohledech liší. Společnost AES zejména započala se svou investicí v Maďarsku ještě v době před zavedením pro něj příznivějšího cenového režimu, na jehož zrušení si v arbitráži stěžovalo. V mezinárodní ochraně investic přitom platí, že tzv. legitimní očekávání investora, která jsou chráněna, vznikají v souvislosti s provedením investice. V kontrastu s maďarskou arbitráží prováděli čeští investoři do fotovoltaiky své investice právě na základě režimu zákona č. 180/2005 Sb., který je teď srážkovou daní radikálně modifikován v jejich neprospěch.
Dopady srážkové daně na jednotlivé investory se budou lišit podle toho, v jaké době pořídili svoje solární panely. Srážková daň byla, jak známo, zavedena v reakci na to, že ceny solárních panelů během posledních zhruba dvou let výrazně poklesly. To hodně zkrátilo návratnost investic do fotovoltaiky pod patnáct let, které garantuje zákon. Česká republika by tak v investičních arbitrážích na svou obranu mohla tvrdit, že zavedením srážkové daně jen obnovuje zákonný patnáctiletý rámec návratnosti investic.
To je však argument sám o sobě problematický, a hlavně příliš obecný, protože může platit u některých investorů, zatímco u jiných ne. Pokud někteří investoři svoje solární panely nakoupili ve vzdálenější minulosti za vyšší ceny, dopad srážkové daně na ně bude zcela jistě tíživější. Investiční tribunál by přitom velmi pravděpodobně provedl tzv. srovnávací test, v rámci kterého by vedle sebe položil dopady srážkové daně na investora a legitimní cíle sledované novelou. Česká republika by tudíž měla prostor pro takové argumenty, jako třeba, že výkupní cena solární energie byla údajně nejvyšší v Evropské unii, byla špatně nastavena a nebyla tudíž udržitelná. Pokud bude ale dopad na konkrétní investory příliš tvrdý, lze se nadít, že ani takové argumenty by České republice nepomohly. Navíc je zde reálná možnost, že se investoři do fotovoltaiky spojí a zahájí proti České republice hromadnou arbitráž. Daňový poplatník se tedy opět má na co těšit!"
V souvislosti s výše uvedeným si všem dovolujeme nabídnout úzkou spolupráci při zastupování zahraničních investorů do fotovoltaických elektráren. V případě, že jste zahraniční investor a máte zájem o účast v připravovaném projektu arbitrážního řízení proti České republice, budeme velice poctěni, pokud nás budete kontaktovat. Vězte, že již v současné době „sdružujeme" několik zahraničních investorů se stejným záměrem a že větší skupina investorů v arbitrážním řízení má samozřejmě i silnější pozici pro případné vyjednávání s Českou republikou.
V případě zájmu o podrobnější informace kontaktujte, prosím, některého z našich advokátů:
Dr. Michaela Jorgensen
jorgensen@smedjorgensen.com
(čeština, angličtina)
Dr. Massimiliano Pastore
pastore@smedjorgensen.com
(angličtina, italština)
Pro více informací o Mgr. Ondřeji Sekaninovi navštivte, prosím, internetové stránky: www.sekaninalegal.eu.